Nelegální sázkové kanceláře – rizika a jak je poznat | Kurzomat

Před pár měsíci mi kamarád poslal screenshot stránky, kde mu nabízeli vstupní bonus 500 % a kurzy o 20 % vyšší než u českých kanceláří. „Proč bych sázel jinde?“ ptal se. Protože ta stránka nemá licenci, nemá povinnost ti vyplatit výhru, a tvoje osobní údaje skončí bůhvíkde – to byla moje odpověď. Ale rozumím mu. Nelegální operátoři jsou dobří v marketingu. Problém je, že jsou špatní ve všem ostatním.

Na českém trhu operuje 27 licencovaných sázkových kanceláří. Proti nim stojí 1 113 identifikovaných nelegálních značek, které cíleně oslovují české hráče. Poměr 1:41 ve prospěch nelegálního trhu ukazuje rozsah problému, který v českém mediálním prostoru zůstává překvapivě neviditelný. A přitom jde o fenomén, který se dotýká stovek tisíc lidí a miliard korun.

Rozsah nelegálního trhu v číslech

Data, která zveřejnil CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz – kreslí obraz, na který jsem nebyl připravený, i když se nelegálním trhem zabývám léta. Čeští hráči ročně prohrají u nelegálních operátorů přibližně 14,5 miliardy CZK. To je suma, která odtéká z české ekonomiky bez jakékoliv kontroly, bez daní a bez ochrany hráčů.

Přibližně 400 000 hráčů vědomě používá nelegální operátory. Dalších 400 000 nedokáže určit, zda operátor, u kterého sází, je legální, nebo ne. Dohromady to znamená, že téměř milion lidí je v kontaktu s neregulovaným prostředím – a to v zemi s deseti miliony obyvatel.

Legální trh tvoří přibližně 77 % celkového objemu, nelegální segment pokrývá zbylých 23 %. Ztráty státního rozpočtu z neodvedených daní dosahují až 4 miliard CZK ročně – z toho 2,9 až 3,6 miliardy na přímých daních a až 500 milionů na ztrátách municipalit. To nejsou abstraktní čísla. To jsou peníze, které chybí ve školství, zdravotnictví a infrastruktuře.

Jak poznat nelegální sázkovou kancelář

Tři největší nelegální značky generují přes 111 000 vyhledávacích dotazů měsíčně z českých prohlížečů. Přicházejí s agresivním marketingem, lákavými bonusy a kurzy, které vypadají příliš dobře na to, aby byly pravdivé – protože jsou.

Prvním signálem je absence na whitelistu Ministerstva financí. Každý legální operátor je uveden na veřejně dostupném seznamu. Pokud tam kancelář nenajdete, je nelegální. Žádné výjimky, žádné šedé zóny.

Druhý signál je doména. Legální české kanceláře operují na doménách .cz. Nelegální operátoři používají .com, .io, .bet nebo exotické domény. Samozřejmě, .cz doména sama o sobě nezaručuje legalitu – ale zahraniční doména je vždy důvod ke kontrole.

Třetí signál jsou platební metody. Legální operátoři akceptují bankovní převody a karty, vše v CZK. Nelegální často operují výhradně v kryptoměnách nebo přes anonymní platební systémy. Pokud kancelář nepřijímá klasický bankovní převod, je to varovné znamení.

Čtvrtý signál je jazyk a lokalizace. Legální operátoři mají web kompletně v češtině, českou zákaznickou podporu a české kontaktní údaje. Nelegální často nabízejí strojový překlad, podporu pouze v angličtině a sídlo na Kypru, Curaçao nebo v Kostarice.

Pátý signál je nabídka. Pokud kancelář nabízí vstupní bonus 500 % a kurzy dramaticky vyšší než celý zbytek trhu, něco nesedí. Legální operátoři platí 23 % daň z kurzových sázek, dodržují pravidla pro reklamu a investují do ochrany hráčů. To vše stojí peníze, které se promítají do kurzů a bonusů. Kancelář, která nabízí o řád více než konkurence, ušetřila na tom, co dělá operátora legálním.

Rizika pro hráče u nelicencovaných operátorů

Jan Řehola, ředitel IPRH, to shrnul přímo: nelegální hazard ohrožuje veřejné finance, hráče i důvěru v regulaci jako takovou. A pro konkrétního hráče se ta rizika projevují velmi konkrétně.

Žádná garance výplaty. Legální operátor je ze zákona povinen vyplatit výhru. Nelegální nemá žádnou takovou povinnost – a případů, kdy hráč vyhrál a peníze nedostal, jsou tisíce. Nemáte se kam obrátit, protože český soud nemá jurisdikci nad společností registrovanou na karibském ostrově.

Žádná ochrana osobních údajů. Při registraci zadáváte jméno, adresu, číslo dokladu, bankovní údaje. U legálního operátora podléhají tyto údaje GDPR a českému zákonu o ochraně osobních údajů. U nelegálního? Vaše data mohou skončit na černém trhu, v databázi podvodníků nebo prostě zmizet s celým webem.

Žádné nástroje zodpovědného hraní. Legální operátoři jsou povinni nabízet sebeomezení, limity vkladů a přístup k Rejstříku vyloučených osob. Nelegální operátoři nic z toho nemají – naopak, jejich byznys model stojí na tom, aby hráč prohrál co nejvíc. Čím méně ochranných brzd, tím lépe pro ně.

Žádná daňová transparentnost. Pokud vyhrajete u nelegálního operátora, vaše výhry pravděpodobně nejsou nikde evidovány. To může vypadat jako výhoda – ale v momentě, kdy finanční úřad zjistí nevysvětlitelný příjem na vašem účtu, problém je na vaší straně. A Aleš Rod z CETA to vidí pragmaticky: nelegální hazard není jen sociální, ale fundamentálně ekonomický problém – nezískané veřejné příjmy mají svou cenu, kterou platí celá společnost.

Blokace webů a další opatření státu

Stát ztrácí na nelegálních operátorech přes 330 milionů CZK na daních měsíčně. Reakce zahrnuje ISP blokace – internetoví poskytovatelé jsou povinni blokovat přístup k webům nelegálních operátorů na základě rozhodnutí Ministerstva financí.

Problém je, že blokace fungují jen částečně. Nelegální operátoři mění domény rychleji, než je stát stíhá blokovat. Použití VPN obchází blokaci kompletně. A mobilní aplikace, distribuované mimo oficiální obchody, blokaci podléhají ještě méně.

IPRH prosazuje posílení technologických nástrojů pro blokaci a zjednodušení spolupráce s bankami a platebními poskytovateli. Myšlenka je jasná: pokud nemůžete zablokovat web, zablokujte tok peněz. Ale implementace naráží na právní a technické limity, které zatím nejsou vyřešeny. Mezitím nelegální operátoři prosperují a ztráta pro státní rozpočet narůstá.

Dalším směrem je osvěta. Kampaně zaměřené na zvýšení povědomí veřejnosti o rizicích nelegálního sázení mají potenciál oslovit těch 400 000 hráčů, kteří nedokážou rozlišit legálního operátora od nelegálního. Ne všichni hrají u nelegálů vědomě – mnozí prostě nevědí, jak provést kontrolu.

Každý sázející se může chránit sám – a nejúčinnější ochrana je prostá: sázejte jen u operátorů z whitelistu. Žádný bonus a žádný kurz nestojí za riziko, které nelegální operátor přináší. Podrobněji o regulačním rámci píšu v průvodci zákonem o hazardních hrách. Kompletní přehled legálního sázkového trhu najdete v průvodci online sázením.